Karaoké Kam doplout mám Vaiana, la Légende du bout du monde (Michaela Tomešová)

Léta koukám na ten vzdálený příboj

Nevím co mě tak vábí

Chodím na břeh každý den

Mám být hodnou dcerou svého táty

Ale sem se vždycky vrátím

Na břeh k vodě, k vodě jen

Ať jdu tam či sem

Skončím před mořem

Když jdu po stopách

Které mizí v tmách

Všechny vedou zpět

Tam kam nesmím jet

A kde toužím být

Nebe, pás vodu dál objímá a vábí

Jak poznat mám

Co je tam dál

Když mi dá vítr plout nad vodou s lodí útlou

Jak rozeznám

Kam až dál se dá nad pěnivou vodou plout

Já vím

Každý kdo je tady doma

Je tak šťastný z toho co má

Všechno je tak jak má být

Já vím

Každý kdo je tady doma

Dělá vždycky jenom co má

Tak snad bych mohla taky já

Můžu hrdě vést

Jak mi velí čest

Najít vlastní klid

Žít jak má se žít

Jenže vnitřní hlas mluví zas a zas

Co jen má to být

Nebe, pás vodu dál objímá a láká

A kdopak ví

Co je tam dál

A to vím, že to budu zrovna já koho vábí

Tak řekni víc

Mám jet s lodí svou

Tam kde za vodou

Ten pás nebe dál objímá a vábí

Jak poznat mám

Co je tam dál

Když mi dá vítr plout nad vodou s lodí útlou

Snad rozeznám

Kam doplout mám